úterý 2. července 2024

Retro podruhé

 Nestíhám, nestíhám....Místo, abych žila v poklidu a užívala si někde v křesle pohodičky, tak stále něco zpracovávám, zavařuji, pleji záhonky, suším bylinky, uklízím a den se mně zdá krátký. Ale ten úklid má i pozitivní stránky. Narazím na věcičky, které mně připomenou dobu, kdy času bylo dosti a vůbec mě neděsilo, že tak strašně rychle utíká.

Jsem člověk, který se nerad loučí se starými věcmi. Dělá mně velký problém je vyhodit, pokud jsou alespoň trochu zachovalé. Jsou totiž součástí mého života. A tak mám v jedné skříňce schované věcičky z mého dětství.


Můžete hádat, k čemu tyto předměty - hračky sloužily? Jaký byl jejich pravý účel????
Ano, správně, jsou to ořezávátka.


Co by předškolák a poté čerstvá školačka jsem milovala tyto dvě hračky.
 Jedna cvičila mé kombinační schopnosti a druhá trpělivost a zručnost.


 Poté nastoupily různé hlavolamy jako byla Rubicova kostka, kterou jsme si kupovali při návštěvě Maďarska. nebo i tyto kuličkové řady a zeměkoule. Ale stejně nejraději jsme s kamarádkami hrály piškvorky a různé karetní hry.
Zkrátka mohly jsme žít i bez mobilů. 

Máte také nějakou nostalgickou vzpomínku na oblíbenou hračku vašeho dětství???





15 komentářů:

  1. Ano,také mám problém věci vyhazovat a ráda se s nimi vracím ke vzpomínkám.Jen se bojím,že až budou děti po mně vyklízet byt,tak asi nebudou zrovna plny radosti.😒

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, s tím počítám, že vše půjde rovnou do kontejneru. A je mně z toho smutno, ale to už nebudu vidět a vědět.

      Vymazat
  2. Jani některé z těch věcí stále doma máme. Tu věž, číselnou skládačku, Rubikovu kostku, ale i dětské knížky tu stále máme a hračky pro nejmenší děti v jedné krabici. Co kdyby přišli nějaké pravnouče, na které stále čekáme? Jen vnučky s dětmi moc nepospíchají..Je jiná doba...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dětských knížek mám také hodně a dosti jsem jich věnovala kamarádkám, které mají ještě malé vnoučky.

      Vymazat
  3. Já nic neschovávám. Děti si s tím stejně nehrají, mají plno jiných lákadel. To jsou jenom naše vzpomínky, které nám nikdo nevezme. Vyklízela jsem dvě pozůstalosti a je to masakr, ale místo není bohužel. Zdraví Večernice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu. Mně stačilo vyklízet velký byt po rodičích. Nebylo to vůbec příjemné, jak rozlišit, co vyhodit a co si uchovat.

      Vymazat
  4. Jani, většinu hraček znám (jen tu zeměkouli jsem nikdy neviděla).
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou mé poklady. A musím říci, že vnoučci je obdivují. Je to zase něco jiného než jejich mobily.

      Vymazat
  5. Milá Janko, i já jsem někdo, kdo si schovává mnoho, příliš mnoho věcí! Ano, musím se bezpodmínečně naučit čistit, jinak budou problémy. ale je těžké udržet v srdci jen vzpomínky
    Ciao Susanna

    OdpovědětVymazat
  6. Me encanta tener mis cosas, no me gusta deshacerme de ellas.Me encantó ver tus juegos y juguetes. Besos.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě moc těší. Jsou to milé vzpomínky na dětská léta.

      Vymazat
  7. Ořezávátka i tu číselnou posunovací skládačku si pamatuji. I ten fotbal. Ale už bych z takovýchto věciček asi nic nenašla. Ale knížky z mého dětství a i po vnoučatech uložené mám.
    Měj se hezky !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  8. No, tak knížky to je něco jiného. Ty mají stále větší hodnotu.

    OdpovědětVymazat
  9. Jani, také většinu hraček znám, číselnou skládačku a fotbal si pamatuji moc dobře. Doma nic nemáme, jen jednoho mončičáka a po dceři krásnou panenku a pár dětských knížek mám ještě i po sobě. Měj se hezky, užívej si léto i pobyt u moře. Četla jsem, že se chystáš, pá 🌞🙋‍♀️

    OdpovědětVymazat

Nebylo zbytí

 Tak se zdá, že k nám už také dorazila zima. Nebo alespoň její předvoj. A tak nám nezbývalo, nic jiného, než naši poslední zeleninku ze skle...