Netřesky

 Nikdy mě nijak neoslovily. Měly jsme je na skalce a já jsem je přehlížela. Tak nějak si tam samy rostly. Ale časy se mění. Postupem doby se mně začaly líbit. Možná je to tím, že potřebují na rozdíl od jiných kytiček minimální údržbu a jsou stále krásné. A je jich tolik druhů....

Nyní mám na skalce jen tuto do červena zbarvenou kolonii netřesků.

Ale postupem doby jsem si netřesky začala sázet i do starých kameninových květináčků.

Tento květináč, jak vidno z fotky, je pod borovicí, sluníčko má jen dopoledne a dokonce se chystá i kvést.

 Květ je krásný a zajímavý. Sice mně po odkvětu jedna růžice zahyne, ale vypěstuji si další.

I v minikvětináčcích se jim daří.

Tento je nově založený. Půjde na hřbitov, protože v současném letním počasí tam nemůžu  udržet při životě žádnou jinou kytku.

 

Pěkné letní dny vám přeje 

Janka

Jahůdky

 Mám na své zahrádce malý záhonek  se sazenicemi jahod. Každý třetí rok ho obnovuji a sázím novém sazenice. Loni v létě jsem to nějak nestihla a půlku nových sazenic jsem sázela až letos na jaře. Samozřejmě se to projevilo na úrodě. Na "mls" bylo jahůdek dosti, ale na marmeládu málo. A tak jsem si koupila chybějící množství na trhu. Jahody to byly obrovské, velké, čisté, zkrátka nádherné,  Ale ouha. Nádherné . jen na pohled. Když jsem rozkrojila svoje jahody, tak byly krásně červené celé a chutnaly sladce. Ty koupené byly uprostřed bílé a nechutnaly vůbec sladce. Připadalo mně to, jako kdybych kousala "polystyrén". No, na marmeládku to nevadilo, ale už si takové jahody nikdy nekoupím.

 Moje jahůdky - sice malé, ale slaďoučké.

A to jsou jahody koupené. Naštěstí marmeláda - džemík - je moc dobrá.

A když jahůdky, tak u mě musí být i v háčkované podobě.

A manžel k tomu ještě přidal višně v rumu.

A tak to u nás v současné době máme.

Tři omamné vůně

 Tak ta první, tak ta už pomalu končí, ale užila jsem si ji docela dost. Vždy po nějaké době jsem si natrhala nové kytičky do vázy a užívala jsem si jejich vůni.

Pivoňky jsou symbolem štěstí a šťastného manželství. Jsou to historické květy. Jsou tu s námi už 4000 let. Svůj původ mají v Číně. Ve váze vydrží sice jen asi týden, ale i tak udělají spoustu radosti. Stejně, jako u ostatních druhů květin platí, že různé barvy květů mají různé významy. Červená barva znamená lásku a zamilovanost, růžová symbolizuje štěstí a prosperitu a bílá je symbolem studu.

A to jsou další květy, které omamně voní, zvláště vpodvečer. Určitě jste poznali jasmín. Máme keřík s jednoduchými, ale i s plnými květy. Jasmín má hluboké kořeny po celém světě. Je považován za posvátný květ, je symbolem lásky, krásy a ženského půvabu. Jeho olej se používá pro zklidnění mysli a stresu. Má relaxační účinky a pomáhá zlepšit náladu.

A do třetice. Tento nenápadný keřík s květy podobnými šeříku, které vydávají také omamnou vůni. Nejsem si zcela jistá jeho názvem, a tak to raději nechám na vás a těším se, že mně poradíte.

A která vůně květů se líbí vám???

Svíce už opět září

 Eremurus neboli liliochvostec.... Znáte tuto nádhernou rostlinu???

Já ji pěstuji už několik let a vždy se těším, až pokvete. Je to právě v tento čas. Její pěstování, ale není až zase tak jednoduché. Vyžaduje správné podloží, v určitou dobu chce hodně vody a jindy zase chce nezalévat. Ale odměna stojí za to.

Základem jsou tito pavouci - hlízy.

Její drobné kvítky rozkvétají odspodu směrem vzhůru a jsou pastvou pro mnoho "hmyzáčků".Kromě včeliček květy eremurusu milují takoví zvláštní, docela velcí, zeleně lesklí broučci - asi zlatohlávci.

Vždycky počítám, kolik stvolů s květy vyraší a vyroste.

A letos se zadařilo.

Svíce opět září.......

Pel - mel....

 ,,, zkrátka, od každého něco.

Skoro všechen svůj volný čas trávím na zahradě. Po jarním pomalém rozjezdu začalo všechno jaksi mocně růst, bujet a samozřejmě hlavně plevel. Ale také jsme si pochutnali na hlávkovém salátu, nyní na kedlubnách - to z foliovníku -  a začínají jahůdky.

Nezapomněla jsem ani na můj oblíbený pampeliškový medík. Samozřejmě tomu od včeliček se nevyrovná, ale zase je zdravý jiným způsobem.

Znáte špargl, neboli správně chřest? Už několik roků se ho snažím pěstovat a nějaká úroda také je.

Sice jsou to jen háďátka, ale velké mňamky. Moje maminka pocházela od Ivančic a já tam u babičky trávívala jako dítě celé prázdniny a tamní zahrádky byly chřestu plné.

A aby to nebylo jen o jídle.....

Začínají růže. 

A ještě vzpomínka na jarní Flóru v Olomouci.

 Poznali byste o kterého hudebního skladatele se jedná???

Z tvořivé knihovny

 Mám velké zpoždění. Je to ještě z dubnové  tvořivé knihovny, která byla zaměřená na drhání. Pro někoho úplná novinka, ale pro mě stará známá. Této činnosti jsem se věnovala skoro před padesáti lety, tak jsem se strašně těšila na toto dopoledne s našimi lektorkami. Kdysi jsem sama začínala jako samouk a  strašně mě to bavilo. Tehdy byl problém sehnat ty správné potřebné šňůry, návody na uzly a o to, to bylo větší dobrodružství.

Po prvních pokusech se sisálem jsem se pustila do větších projektů.

Sova nebyla až tak těžká. Ale lákaly mě dlouhé závěsy, kterých jsem pro sebe i pro kamarádky udělala docela hodně.

A také tašky.

Ale dosti vzpomínání. Naše lektorky měly opět vše vzorně připravené. Nákresy, jak dělat plochý uzel a vše ostatní potřebné.

Mohly jsme si také vybrat barvu provázků - bílou nebo modrou. Já jsem sáhla po modré.

A co jsme vlastně tvořily? Jakýsi rámeček na fotku.

Bylo to pro mě krásné vzpomínkové dopoledne.

Bojovnice

 Příroda je opravdu mocná, krásná a kouzelná.

Na jedné straně zápasím s tím, aby mně v kvalitní prokypřené, pohnojené půdě na záhonku vzešly semínka mrkve a lahůdkové cibulky a na druhé straně nacházím kytičky, které si samy vybraly ke svému životu, růstu i kvetení malé místečko, doslova škvíru mezi kostkami dlažby či zídky. 

Že pomněnka je velký nezmar - to vím. Mám jich vždycky na jaře plnou zahradu, i když po jejich odkvětu zbytky rostlin vždy pečlivě zlikviduji.

Mezi kostkami dlažby se zalíbilo i jaterníku, což mě docela překvapuje, protože ten jen tak někde neroste.

Další nezmar, a pro mě doslova invazivní rostlinou je modřenec.

Zato divizna, ta nevyroste všude. Z fotky to není moc vidět, ale vybrala si ke svému růstu svislou část zídky

Toto, kdyby viděl můj tatínek, ten by mě hnal, že nechám "vegetit" plevel ve schodech. Vždycky říkal - vždyť to ty schody roztrhá a zničí.

A na závěr ještě jedna bílá podívaná. Copak nám to tu krásně bíle kvete za zahradou???

.