pondělí 13. září 2021

Něco málo z kuchyně

 V naší malé zahrádce stále ještě něco dozrává a je třeba to zpracovat. Momentálně jsou to rajčata. Moc se nám osvědčila rajčatová směs, na kterou jsem dostala recept od Jitky K, a která je výborná pod maso, ale i na tousty a topinky.

Poté přišly na řadu cibulky. Ty má rád především manžel.


A nyní dozrávají ostružiny. Jsem tomu nesmírně ráda, protože v loňském roce to vypadalo na velkou úrodu, ale v konečné fázi dozrávání všechny plody naráz zaschly. Moc mě to mrzelo.
A tak chodím, mlsám, ale i sbírám, protože je jich zatím dost.


Při prvním sběru jsem jich nasbírala více jak kilo a půl a za několik dní opět více než kilo.
. Vůbec jsem netušila, že je z nich tak lahodná marmeláda.


Pečení nepatří zrovna mezi mé hobby, ale listové těsto to občas jistí. A tak nastoupily variace na listové těsto. Jednak na sladko s tvarohem, ale i s párkem, to milují naši vnoučci a také s paprikášem a kysaným zelím.





Nakonec pár ovocných jednohubek.
Honem je vyfotit, protože se začaly podezřele rychle vytrácet......


Udělala jsem vám ty patřičné chutě?
 Honí vás také občas mlsná????


středa 8. září 2021

Slunečnice

Stejná, a přesto každá jiná

Krásná, vysoká, zářící, vznešená, vztyčená, ale i se skloněnou hlavou....
To je slunečnice. Dostala se k nám z Ameriky.
Její obrovské květenství, které dosahuje v průměru až 30 cm, se nazývá úbor.
A stonek slunečnice roční může být vysoký až tři metry.

Slunečnice je symbolem léta, krásy a inspirovala nejednoho umělce k namalování krásných obrazů, složení melodické písničky.
Slunečnice je zkrátka taková královna našich zahrad.


Známý jev, který se o slunečnici traduje, otáčení se za sluncem, se nazývá heliotropismus. Vyskytuje se pouze u poupat, tj. nerozvinutých květenství. Při východu Slunce se všechny slunečnice v této životní fázi natáčí na východ a postupně "putují" po obloze na západ. V noci se opět vrací na východní pozici. Pohyb způsobují motorické buňky ve stonku pod květenstvím. Když se květenství začnou otevírat, stonek ztuhne a většinou zůstává ve výchozí pozici.


Už kdysi dávno byla slunečnice užívána k zevnímu léčení válečných zranění,
díky jejím hojivým látkám, které velmi dobře působí při kožních obtížích.


Slunečnice má spousty léčivých účinků.
Květ slunečnice snižuje horečku a pocení, zlepšuje trávení a také jaterní činnost.

Slunečnicová semínka zvyšují ostrost vidění. Jsou často používána do pečiva, jsou oblíbenou pochoutkou lidí i zvířat.
Olej má protisklerotické účinky a je vhodným přípravkem pro výrobu krémů, mastí, bylinkových olejíčků apod.


Ze slunečnice se vyrábí slunečnicová tinktura, květy se suší pro přípravu čaje nebo se užívají do koupelí, dále protirevmatické mazaní a samozřejmě slunečnicový olej. Dokonce se využívají i jedlé kvítky slunečnice k ozdobě pokrmů.


O slunečnice v mé zahrádce se vždy postarají ptáci a vítr.
Já jen na jaře čekám, kde se objeví malé sazeničky, které potom podle svého uvážení přesadím.


A nyní jsou už skoro všechny slunečnice v plném květu.
Krásně svou žlutou barvou svítí, dělají mi radost a dodávají optimismu.





úterý 31. srpna 2021

Už jednou bylo uvedeno......

 

S ukončením činnosti blogu.cz odešla řada mých článků a hlavně fotografií do nenávratna. Díky Renatce - Chudobce se mi podařilo něco zachránit, ale většina článků z dob minulých je bez fotografií. Což je věčná škoda, protože tam bylo zachyceno veškeré mé tvoření v době, od založení blogu. Ale nebudu nad tím plakat a budu se snažit něco zrekonstruovat.

Tak tedy, třeba tvoření v Tasamu.

Tasam je jméno jednoho obchodu v našem městě. Dříve se mu říkalo ASO. Je to obchod s papírenským zbožím, sportovními potřebami a rády sem chodí i děti, protože  je zde velký výběr hraček. Občas sem zavítám, protože potřebuji koupit komponenty pro mé tvoření. Tak asi před dvěma lety mě při vstupu do obchodu oslovila paní pokladní otázkou: "Jdete tvořit?" Zprvu jsem nechápala, ale vzápětí vše poznala. V jednom koutě prodejny byl umístěný velký stůl, kolem něho židle, na stole spousta materiálu ke tvoření a k mému překvapení mě oslovila moje bývalá studentka: "Pojďte si také něco vyzkoušet!"

A tak jsem uvízla drápkem ve tvoření v Tasamu a stala se pravidelnou návštěvnicí těchto lekcí. Konaly se jednou za dva měsíce a byly určené pro širokou veřejnost, pro děti i dospělé a především pro učitelky výtvarné výchovy ve školách. A nyní něco z našeho tvoření......

  

Na jaře to byly rámečky na fotografie ze špachtliček, které používají lékaři při vyšetření krku.

Před Vánocemi jsme malovali na baňky. 
Ty se nejdříve opatrně natřely lepidlem a poté na lepidlo nasypal stříbrný prášek.


A také jsme vyráběli zajímavá 3D vánoční přáníčka.


 Na jaře, před Velikonocemi,  přišly na řadu ovečky.
Naučili jsme se i malovat  na látku.
Vznikly z toho krásné látkové tašky a také originální trička.
Škoda, že doba covidová toto naše tvoření překazila.
Ale třeba se opět vše vrátí do zajetých kolejí....
Kéž by.....






pátek 27. srpna 2021

Levandule

 Kdopak by ji neznal???

Je to polokeř, nebo jen vytrvalá bylina. Má fialové květy, ale také bílé či růžové. Ale, co je hlavní - nádherně voní. Je známo více než 40 druhů. Velmi dobře snáší sucho, má ráda sluníčko a stálou cirkulaci vzduchu. Je pěstována jako okrasná rostlina, ale většinou pro silici - levandulový olej. Ten se používá v lékařství, aromaterapii a kosmetice a má protizánětlivé, antiseptické a repelentní účinky. Používá se též v gastronomii jako koření. Je to také medonosná rostlina. Levanduli si můžete rozmnožit řízkováním, hřížením, a nebo také vypěstovat ze semínek. Já to zkouším řízkováním, protože mé levandule nevoní tak intenzívně, jako u mé kamarádky. Tak uvidím, jak budu úspěšná.


 A na co používám levanduli já??? 
Tak předně na pletení levandulových paliček. 
Ty dělám každý rok a rozdám je kamarádkám, rodině a přátelům.


V minulých letech jsem také šila různé pytlíčky, srdíčka, polštářky, které jsem naplnila levandulí.


Také malé panenky.


Háčkované plněné polštářky.


A konečně různě velké háčkované a plněné pytlíčky.
A co letos?
Opět malá inovace.
Příště!!!!!






neděle 22. srpna 2021

Něco málo z kuchyně

 V létě jsem nejraději venku. Vedra mně vůbec nevadí. Teplo a sluníčko mám moc ráda. Jenže moje zahrada mě o prázdninách často zahání do kuchyně. Přikazuje: "Co sis vypěstovala, to si také pěkně zpracuj!" A tak zavařuji, nakládám, vyrábím sirupy a jiné dobrůtky z ovoce a zeleniny.


Dozrály cibulky /pompejky/, a tak šup s nimi do sklenic. Letos jich mnoho nebylo a byly docela malé.


Zato rybízu bylo více než dost - červený, růžový, bílý i nějaký černý. Jenže zavařený rybíz nikdo v naší rodině nechce jíst, tak jsem dělala několik várek rybízu ala brusinky. Tato varianta přijde vhod, protože všichni mají rádi svíčkovou, na podzim zvěřinu, a nebo jen tak na ochucení bílého jogurtu.


Letos jsem byla konečně úspěšná v pěstování lilku, i když jsem musela krutě bojovat se slimáky.


Smažený lilek a vlastní brambůrky - to je lahůdka.


I smažená cuketka není k zahození.


A něco málo pro hosty a jen tak na mls.



Snad byste si něco vybrali.
Přeji dobrou chuť!!!!


středa 18. srpna 2021

Právě kvetou

 Ano. Moje ibišky.

 Pouze jeden ještě vyčkává. Letos jsou krásné, bez svilušek a mšic. Jsou na slunném stanovišti, tak, jak to mají rády. Také jim dopřávám pravidelnou zálivku a stále je chodím obdivovat.

Je to dřevina i bylina s nápadnými květy, rozšířená hlavně v tropech a subtropech. Některé jsou využívány jako okrasné rostliny, některé jako potravina. Je jich více jak 200 druhů. V mé zahrádce jsou ty pro "krásu".

Toto jsou asi ty dva základní druhy - bílý a fialkový.



Trochu tmavší fialová a více žilkovaný květ.

Mým oblíbencem je ale tento zcela bílý - albín. Dostala jsem ho jako malého semenáčka od pána, jehož žena měla květinářství ve Velkém Mederu a my jsme byli u nich ubytováni.

Stejně tak i tento fialový plnokvětý.

Škoda, že jejich krása nevydrží déle.

středa 11. srpna 2021

Překvápka na zahrádce

 Sem tam se na naší zahrádce objeví nějaký motýlek. Moc jich není, ale občas je vidět žluťáska, modráska a babočku. Tentokrát mě překvapil motýlek, který byl na naší zahrádce novým hostem. Hned jsem běžela pro foťák, že si ho musím vyfotit.

Byl nádherně jasně kovově modrý.


Chtěla jsem ho zvěčnit ještě jednou, než mně odletí, ale najednou byla modrá barva pryč  a skoro celý zhnědl. Nedalo mi to, abych nepátrala po tom, co je to za nevšedního a ojedinělého návštěvníka a dověděla jsem se, že je to batolec duhový. Denní motýl z čeledi babočkovitých, který podle úhlu dopadu slunečního světla mění barvu křídel z hnědé přes fialovou až po jasně modrou.

Na naší zahradě máme místo, kde každým rokem koncem července vyrůstají nějaké houby. Většinou jsou to pečárky neboli žampiony. Rostou většinou do kruhu.


Letos je situace jiná. Byly nahrazeny malou, křehkou houbičkou, skoro neviditelnou, jejíž jméno je hnojník řasnatý.



A všeho zajímavého do třetice. 
Mezi složenými prkny na stavbu garážového přístřešku se objevil zajímavý zámotek.




Nikdy jsem se s něčím podobným nesetkala a absolutně netuším, co by to mohlo být.
Třeba mi tu záhadu pomůžete rozluštit.




Něco málo z kuchyně

 V naší malé zahrádce stále ještě něco dozrává a je třeba to zpracovat. Momentálně jsou to rajčata. Moc se nám osvědčila rajčatová směs, na ...