Ořechy, kam se podíváš

 Ano, doslova ořechové šílenství.

Máme asi pět, ale docela malých ořešáků a letos se jim opravdu zadařilo. A navíc, soused, který už tu dávno není, zasadil ořešák těsně k plotu naší zahrady. Nyní patří tato zahrada někomu jinému a ten nemá čas se o ni starat. A tak oříšky padají k nám do zahrady.

Každý druhý den je sbíráme a je to nekonečné.

Louskání jader je práce manžela. Má na to zvláštní metodu. Den, dva nechá ořechy venku na sluníčku trochu vyschnout a poté se dá do toho. Nepotřebuje louskáček, ale prkénko, kladívko a nůž.

Položí ořech na špičku, práskne kladívkem a poté nožem vyloupne jádro.

Tímto způsobem se mu podaří skoro vždycky vyloupnout jádro pěkně rozpůlené. Žádnou sečku.

Ořechy jsou ještě vlhké a teprve nyní se suší. Mám jich plné parapety oken.

Poté se pěkně roztřídí na malá a velká jádra, vyberou se tmavá a černá, uloží se pěkně do mražáku a budou Mikulášské dárečky pro rodinu a přátele na vánoční pečení.