Zahrada v obýváku

 Tak je po Velikonocích, ale na jaro to zatím moc nevypadá. Alespoň u nás ne. Sice odkvetly první jarní kvítky, jako sněženky, bledule, talovíny a nyní už s kvetením končí i ladoňky a začínají tulipány. Stále je chladno a fouká ostrý a chladný vítr. Největším problémem jsou pro nás ranní mrazíky, které stále nechtějí ustoupit. Jejich sílu už odnesly dvě kvetoucí meruňky.

Už před časem bylo nutné si zaset semínka zeleniny, jako jsou papriky a rajčata, která později přijde do foliovníku, skleníku a ven na záhonek. Jenže právě ty jarní mrazíky, které jsou i ve skleníku, nás nutí sazeničky ochránit.

A tak nezbývá nic jiného, než je mít doma - v obýváku a na parapetech okna. Jenže tam je to dosti problematické, protože každý podvečer musíme zatopit a teplo z radiátorů by je uvařilo.

Zde jsou sazeničky ještě poměrně malé. V obýváku je jim pěkně teploučko, ale mají málo světla a sluníčka. A tak každé ráno při slunečném počasí je vynášíme do foliovníku a večer opět zpátky do obýváku. Je to fuška.

Vůbec se to nezdá, že při tom každou cestu nachodíme více jako kilometr a půl. Ale nic jiného nám nezbývá, když přes noc je ve skleníku stále mírný mráz.

Už by alespoň papriky chtěly na své stanoviště, protože nedostatkem světla se strašně vytahují do výšky. O rajčatech ani nemluvě.

Tak snad už to příjemně teplé jaro konečně přijde!!!!!