Máme malou chatičku ze dvou stran obklopenou lesem. Zahrada, kde se nachází je oplocena, jsou zde záhonky s květinami, ozdobné keře i stání pro auto. Já sem většinou jezdím vlakem, i když se od vlakové stanice pěkně projdu. Minulý týden mě čekalo zajímavé překvapení. Asi v polovině cestičky od brány k chatce mě zaujalo sedící zvířátko na schodech při vstupu do chatky. Že by kočka? Nebylo by to nic nového a zvláštního, protože zdivočelé kočky se zde často pohybují. Ale nyní by šlo o poměrně velkou kočičku. Tak tedy pes????
Zastavila jsem se a chvíli jsme - já i to zvíře - na sebe soustředěně hleděli. Zvířátko to nevydrželo a sešlo se schodů, otočilo se ke mně zády a dalo se na pomalý odchod a mně bylo jasno. Ten huňatý ocas.....
Honem jsem vešla ve vší tichostí do chaty, popadla mobil, skočila k oknu a hledala lištičku, aby mně neutekla, protože jsem byla přesvědčena o tom, že mně nikdo neuvěří, že na naší zahradě se procházela krásná liška.
Uvelebila se kousek od chaty v trávě.
Opatrně jsem poodhalila závěs na okně, a přes síť na mouchy jsem začala fotit.
Krásně mně pózovala, ale byla ostražitá a vedla mě v patrnosti.
Pak se zadívala vzhůru k oknu, věnovala mně ještě jeden pohled a v klidu a znuděně odkráčela.
Tak "Liška Bystrouška" i v našich končinách.
Žádné komentáře:
Okomentovat