Na kolena, na kolena.....

....na kolena, na kolena, jé, jé, jé.....

Tak tenhle refrén z písně Ivana Hlase si nyní velmi často a opakovaně prospěvuji. 

A při jaké příležitosti?? Bylo by toho více, ale nyní je prioritou sběr švestek a po nich nastupuje rážení a sběr oříšků.

V zahradě to ještě docela jde. Trávník je pěkně vysečený a bohužel u nás plný mechu, tak je to pro "kolínka" docela příjemné. Horší je to na srázu za plotem vně zahrady. Tam to klouže, vždy mám strach, aby to, co jsem nesbírala do kbelíku neskončilo dole na silnici. A tak manžel může být spokojený, že se zdárně plní patřičné nádoby.

 S oříšky je to podobné.

  Ale ty ráda sbírám, jsou mi stále vzácné, protože v dětství jsem si jich neužila. Mám ráda ty čerstvé, hned ze zelené slupky, a které musí být ještě zbaveny tenké blanky. Po této manipulaci s nimi své ruce raději nikde na obdiv nedávám.

Parapety oken jsou už obloženy vyloupanými ořechy.

Samozřejmě při současném větru stále padají i jablka, takže šrotujeme a dáváme do bečky a také moštujeme. Není nic lahodnějšího na pití, než čerstvý mošt.

Letos poprvé jsem pěstovala malé dýně hokaido. 

Sazeničky jsem dostala od kamarádky, a tak jsem to chtěla vyzkoušet.

A nyní budu ráda, za jakoukoliv radu na přípravu polévky.

Kulička místo toho, aby mi pomáhala, tak si pěkně vyhřívala bříško na podzimním sluníčku.

A  za chvíli začne úklid skleníku, foliovníku, rytí záhonů po zelenině a políčka po bramborách.

Nečinnost nám nehrozí!!!!!