I když se to nezdá, ale se setím semínek jsme začali už před dvěma měsíci.
Nejdříve přišly na řadu papriky.
Tato činnost je výsadou manžela.
On ví, jaké druhy nakoupit a jak je pěkně vysadit do sadbovačů.
Ty potom zaplní parapety na našich oknech a my se jen staráme o to,
aby je nějaká kočička neshodila, což se už několikrát stalo.
Asi po měsíci přijde na řadu přesazení do kelímků, které se už umístí do skleníku.
Pak přijdou na řadu rajčata.
A také s nimi šup do kelímků a do skleníku.
Každý den večer pěkně zalít, a modlit se, aby v noci mráz sazeničky nezničil.
Přísady salátů a kedlubnů si už kupujeme několik let u známých zahradníků
a takhle vyrostly za čtrnáct dní ve foliovníku.
Takže na 1. Máje je u nás tradicí mít na oběd náš vypěstovaný salátek.
A protože jsem nevěděla, jak to dopadne s nákupem přísad cuket, okrasných dyní i některých kytiček i bylinek,
tak jsem letos zvolila variantu vlastního pěstování ze semínek.
Času mám dost, povinnosti s vnoučky mně díky karanténě odpadly,
a tak se můžu plně věnovat naší zahrádce.
Samozřejmě, dokud síly dovolí.
Je to moje současná velká radost.
Žádné komentáře:
Okomentovat