sobota 28. července 2018

Pevnost poznání

Naši vnoučci /10,8 a 6 let/ jsou strašně aktivní a činorodí kluci.
Chvíli neposedí, stále musí být něčím zaměstnaní, stále jsou v pohybu. Jsou šťastní, když můžou něčím manipulovat, otáček, kroutit, jezdit na kole, hrát si s míčem, běhat. Stolní hry pro ně moc nejsou. A tak při jejich pobytu u nás musím vymýšlet pohybové aktivity. A když mně dojde fantazie, tak vyrážíme na cesty. V loňském roce se nám moc líbila celodenní návštěva zabavního vědeckého parku u brněnského výstaviště, který nese název VIDA. Najdete zde přes sto padesát interaktivních exponátů, díky kterým můžete lépe porozumět světu kolem nás. A co je důležité, musíte se jich dotýkat, kroutit kolečky, stále něco posunovat, skládat, zkrátka nejenom se dívat. A to je něco pro naše kluky.
Letošní prázdniny jsme si něco podobného zopakovali, jen jsme nezamířili do Brna, ale do Olomouce. V areálu barokní Korunní pevnůstky, v jejím bývalém velkém dělostřeleckém skladu se nachází Pevnost poznání.
Jednotlivé expozice se věnují například vodě, světlu a tmě, můžete se podívat dovnitř mozku, můžete luštit různé hlavolamy, logické úlohy a hádanky. A hlavně si na všechno chytnout.

Hned v první expozici, která byla věnována obraně Olomouce a Korunní pevnůstce jsme se mohli obléknout do dobových kostýmů /včetně mě/ a zahrát si na vojáky.


S pomocí asistentky kluci nabíjeli dělo. Nejdříve ho vyčistili, dali tam střelný prach a kouli a potom si mohli "jakoby" vystřelit a jestli byli úspěšní, tak to uviděli na obrazovce monitoru, kterou část hradeb zasáhli.


Nejvíce je ovšem upoutal trenažér pro výcvik kosmonautů, který si museli postupně všichni tři vyzkoušet.
Mně se dělalo špatně jen při pohledu na ně. Pěkně dokola hlavou dolů, potom do stran a následovala změna směru.


Jejich motoriku to vůbec neovlivnilo.

Následovala návštěva pavilonu, která byla věnována lidskému tělu a různým hlavolamům.
Krásné bylo pobýt si uvnitř lidského mozku a sledovat vevnitř jeho činnost, či uvnitř oka shlédnout na obrazovce to,
co vidí lidé s různými vadami zraku.




Mě zaujal tento obří model ježka v kleci a móóóc jsem se snažila.
Ale nakonec se mi to přece jen povedlo.


V expozici věnované životu na Zemi bylo lákavé si vyzkoušet jaký je život v ulitě či pod krunýřem.

Tak to jen malý zlomek našich zážitků z návštěvy tohoto jedinečného zařízení.
Kdyby nás nečekala následná cesta do Jeseníků, tak jsme v Pevnosti poznání strávili snad celý den.



.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Háčkované slepičky

Co by to byly za Velikonoce jen s vajíčky a zajíčky. I slepičky nesmí chybět. Sice nemám žádný nový vzor, ale tyto slepičky, do kterých se d...