A tentokrát malinko jinak. Když jsem ukázala vnoučkovi /tedy osmnáctiletému vnukovi/ své slepičky s překvapením, tak se ne mě zadíval a pravil."Ale proč jsou tak smutné? Jen jednobarevné? Já bych chtěl slepičku hóóódně barevnou!!!"
Nejdříve jsem nechápala, proč se mu ta "reálná" nelíbí. Ale co bych pro svého vnuka neudělala. Zbytečků přízí mám dostatek, a tak se šlo na věc.
A musela jsem uznat, že tato netradičně vybarvená slepička je také docela šik, tedy netradiční, ale zajímavá.
Ale nemohla zůstat osamocená, a tak jsem ji hned udělala kamarádku.
Tak, ať žijí barevné, kropenaté slepičky!!!
Ač nejsem příznivcem háčkování, vaše slepičky mě pobavily, díky za hezký začátek dne... :-)
OdpovědětVymazat