neděle 15. března 2026

Konečně barvičky

 Mám ráda teplo, světlo, sluníčko. Ta neustálá šeď mě ubíjí. Ale už se blýská na nové časy. Chodím zahradou a doslova všechny kytičky vytahuji očima. Sice mě mocně bolí záda od práce, ale jaro mně dodává energii a nabíjí mě.

Začalo to krásnou a něžnou bílou barvičkou. Sněženky byly nejen v záhonku, ale rozmnožily se i do trávníku. Poté následovala a následuje žlutá. Vůbec bych nevěřila, co způsobím. Před lety jsem si koupila několik žlutých petrklíčů, po odkvětu je zasadila do záhonku a nyní je jich plný trávník.

Podobné je to i s talovíny.

Další barvičkou je modrá. Zatím trošičku nesmělá, ale určitě to dopadne jako s petrklíči a talovíny. Zkrátka ladoňky budou opět všude.

No, a radost mně pomaloučku začínají dělat i krokusy.

Nejdříve tyto do modra.

 
Potom žluťásci.


A nyní tito kropenatí a chystají se i bílí. 
Jo, a nesmím zapomenout na tradiční kytičku jara - čemeřici.


A hned je veseleji a lepší nálada.







Žádné komentáře:

Okomentovat

Konečně barvičky

 Mám ráda teplo, světlo, sluníčko. Ta neustálá šeď mě ubíjí. Ale už se blýská na nové časy. Chodím zahradou a doslova všechny kytičky vytahu...