Pamatujete na to -
- když jeden kopeček zmrzliny stál 70 haléřů a prodavač ti ho dal dávkovačem na zmrzlinu do čtvercové oplatky s kulatým dnem???
- když jsi chodil nakupovat mléko do konvičky a doma se muselo hned svařit, aby se nezkazilo???
- když sis chtěl vyrobit šumivý perlivý nápoj, tak jsi musel použít dvě kostičky, které jsi dal do vody. Vínově zbarvenou pro barvu nápoje a potom bílou pro jeho šumění???
- když sis chtěl udělat z exponovaného filmu doma sám nějaké černobílé fotografie, musel jsi mít dokonale zatemněnou místnost, zvětšovák, vodu a příslušné chemikálie???
- když ses potřeboval zkontaktovat s někým z jiného města, musel jsi zajít na poštu a počkat až tě spojovatelka zavolá do příslušné kabinky a spojí tě s volaným????
Jóóó, to byly časy.... Jsi také pamětník????
Bohužel už ano :)
OdpovědětVymazatA to je dobře , neee???
VymazatAhoj Jani i já se hlásím :o):o):o). Zdravím, Lenka
OdpovědětVymazatAlespoň máme na co vzpomínat. A je to pěkné vzpomínání.
VymazatJsem))),ale ten "šumák" mi nic neříká.
OdpovědětVymazatŠámák neee, ani tiki neee???
VymazatAno...vše toto si pamatuji...také bonbóny fialky, které tak i voněly, máslo krájela prodavačka z velké kostky, stejně tak droždí krájela z velké kostky...pamatuji u silnice stoly, na nich konve, kam ti, kdo měli doma krávu, odváděli část mléka v hliníkových konvích. To se sváželo do mlékárny ke konečnému zpracování. Podle pošťáka se daly řídit hodinky, roznášel i denní tisk. Neměli jsme televizi, ale poslouchal se "rozhlas po drátě...". Proti dnešní době jsme sice byli chudí majetkem, ale bohatí láskou, vzájemnou úctou, krásnými sousedskými vztahy, nestavěli jsme mezi sebou zdi jako je tomu dnes.
OdpovědětVymazatJo, jo. Máš pravdu. Mě vždycky fascinovala mlékařka, když nalévala mléko do konvičky takovou speciální odměrkou, kterou měla zavěšenou v hrnci s mlékem.
VymazatU nás na chalupě měli tu zmrzku za 25 haléřů, a když jsme vždycky šly do města nakupovat tak to bylo tak tři čtyři zastavení v cukrárně a čtyři kopečky do oplatky. Měli na to takový ohromný stroj, v kterém tu zmrzku dělali a ta byla tak krásně vymražená že ty čtyři kopečky ani neroztály a krásně držely. A vydrželo jim to i když už byly kornoutky a celkově ta cukrárna tam vydržela celých mých 40 let. A to už tam byla ještě před tím, než jsem tam začala jezdit...... Jak píše Jarka, i to máslo, sádlo a kvasnice jme kupovali krájené.
OdpovědětVymazatTo už není pravda, žeee???
VymazatJsem také pamětnice,Bohu dík. Housky nebo rohlíky dala prodavačka do ošatky a byla každého věc,co si s nimi udělal.Moje maminka na ně měla ušitý plátěný
OdpovědětVymazatsáček,půlka chleba se překrývala hedvábným papírem- u nás v mlékárně.Mléko se také rozlévalo z konví,skleničky od jogurtů byly vratné.
Odpadky se třídily - papír,hadry,železo,kosti-žádné plasty nebyly,ostatní se spálilo v kamnech.
Dom.zvířata dostala slupky ze zeleniny,slepice skořápky,takže toho odpadu bylo opravdu velmi málo. A také jsme žili.Zdraví Věra z Litoměřicka.
Ano, ano, vzpomínám na ty malé lahvičky od jogurtů. Na ty jsem úplně zapomněla.
VymazatTaké už dost pamatuji, všechno o čem píšeš jsem zažila a bylo by toho samozřejmě ještě víc a víc. Vzpomínám ráda a jsem ráda, že mám na co vzpomínat. Zdravím, pá 😀
OdpovědětVymazatSouhlasím s tebou. Vzpomínky nám nikdo nevezme.
VymazatNo jasně, že jsem pamětník. Já pamatuji menší kopeček zmrzliny za 50 hal. a ten větší , jak uvádíš, ano byl za 70 hal. Dalo by se vzpomínat na více věcí.
OdpovědětVymazatMěj se hezky !
Hanka
Jejda, toho bylo!!!!
VymazatA kruciš, pomatuji si toho hodně, možná až moc🤣🤣🤣
OdpovědětVymazatReny, i ty????
VymazatPamatuji, jak by ne ☺
OdpovědětVymazatAle vzpomínky jsou to pěkné, néééé???
VymazatJsem také pamětnice,pamatuji si toho hodně,možná ze všech nejvíc vzhledem k mému věku (84).Každé období má své pro a proti,tak to je v životě,ale hlavně zdraví děvčata,mějte se hezky.🌞
OdpovědětVymazatTetkapernikarka
OdpovědětVymazatUž se můžu mezi pamětních taky počítat 😄
Yo también lo recuerdo. Besos.
OdpovědětVymazat