Malý výlet

 Co má společného divočák se zámkem, větrným mlýnem, býky a hrobkou? Hádejte! Je to těžké, ale zároveň velmi jednoduché.  Je třeba jen na chvíli přestat pracovat na zahradě, zpracovávat letošní úrodu a najít si chvíli času a vyrazit do okolí svého bydliště.

Hned nedaleko je statek se spoustou pastvin, kde se líně popásají a povalují přežvykující býci. 

 

Při focení tohoto snímku jsem si moc jistá nebyla, jelikož mě od býků dělily jen dva natažené dráty a býci se na mě docela zlostně dívali.

To při setkání s divočákem to bylo jiné. Odděloval nás drátěný plot.

Stále přibíhal  k plotu a loudil a loudil něco dobrého na zub. 

Ale my nic vhodného neměli.

 Tak naštvaně odkráčel.

To u větrného mlýna jsem si byla jistá, že mi žádné nebezpečí nehrozí.

Ve mlýně se mlelo až do roku 1945. Poté zůstal mlýn bez provozu a zpustl. Je v soukromých rukách a  od roku 1958 kulturní památkou. Před několika lety jsem byla i uvnitř mlýna, kde je malé minimuzeum.

V téže obci je i tento pseudogotický zámeček se dvěma věžemi a cimbuřím. Jeho posledním majitelem byl brněnský továrník Edmund Bochner. Jeho potomci zde bydleli až do roku 1951. Poté zde byla zřízena zemědělská škola s internátem, vzdělávací středisko a restaurace. Dnes je objekt bez využití a chátrá.

Největší překvapení mě čekalo kousek v lese za zámečkem.

Bez jakékoliv přístupové cesty, 

v zarostlém smrkovém lese se nachází tato honosná hrobka původního majitele.

Působí jako blesk z čistého nebe.

Je mi vždy moc líto starých zajímavých objektů, které takto chátrají. 

Proto poněkud chmurnou náladu mi zlepšilo při zpáteční cestě lesem několik opravdu velkých maravenišť, které jsem už dlouho neviděla.

Příští týden se budu opět snažit odpoutat se od zahrádky a domácích povinností

 a poznat nepoznané z okolí svého bydliště.

A našlapat opět podle mého krokoměru 17 447 kroků!!!