Naši noví nájemníci

Že jsme "kočičí famílie", to je všeobecně známé.

Co jsme se nastěhovali před lety do malého domečku, jsou tu s námi kočičky.

Některé se tu narodily, a některé, jako malá zubožená stvořeníčka, k nám přišly. A samozřejmě už zůstaly.

V současné době nám dělají společnost čtyři kočičky.

Díky těmto šelmám, mají další zvířátka u nás život těžší.

Den, co den, nás ráno u dveří na dvorečku, čeká výsledek nočního kočičího lovení.

Naštěstí myši mně nevadí. Ani živé či mrtvé.

Na konci zahrady máme kamennou zídku, která je otočená směr jih.

Když svítí sluníčko, je pěkně vyhřátá a doslova rájem ještěrek.

Další zvířátka, která nám každoročně dělají společnost, jsou ježci.

Dokonce zde párek ježků odchoval celou rodinku malých ježečků,

kteří vydatně ujídali z kočičích misek.

Na rozdíl od svých rodičů, kteří většinou opouštěli svůj úkryt pouze po setmění,

tito malí prcci se proháněli po dvorečku i během dne.

A letos na jaře nás čekalo překvapení.

Další noví nájemníci, kteří u nás ještě nebyli.

Kde se vzali, tu se vzali.

Zkrátka v malém jezírku jsou dvě žabičky.

Jsou strašně plaché. Každý stín je vyruší a hned šupnou do vody.

Díky žabkám je jezírko po zimě ve strašném stavu s vodou ještě z loňského roku.

Většinu dne tráví tímto způsobem.

S hlavičkou nad vodou.

Ani včelky, které se do jezírka chodí napájet, jim vůbec nevadí.

Co je to za žabičky nevím.

Snad mi někdo poradí....