Že by příslib jara?

Venku funí vichřice, vzduchem létají větve, ale sluníčko začíná pomalu vytahovat ze země jarní kytičky.

U nás to jsou tradičně talovíny.

Rostou si, kde chtějí.

Každý rok nacházím žluté kvítky na místech, kde jsem je nikdy nesázela.

Následuje čemeřice.

Roste ve stínu, tak ji to chvíli trvá, protože sluníčko nemůže její kvítky ozářit.

Myslím, že letos se chystá kvést i ta tmavá, ale nechci nic zakřiknout.

Petrklíče kvetou celou zimu, takže to není žádná novinka.

Nejvíce se vždycky těším na sněženky.

Ty jsou pro mě vždy ty nejkrásnější něžné jarní kvítky.

Že by opravdu paní Zima ztrácela už svou vládu?

Nevěřím, vždyť je teprve únor.....