Dárečky - radost, ale i práce

Mám v Německu dvě přítelkyně - kamarádky.

S jednou se znám už více jak čtyřicet let. Nejen s ní, ale i s celou její rodinou. Mnohokrát jsme se vzájemně navštívily.

Píšeme si, posíláme si fotečky, ale i malé dárečky. Vždy k Vánocům a k Velikonocům.

Toto je pár drobností z vánočního balíčku.

Druhá německá kamarádka je jen "korespondenční".

Je také sběratelkou kapesních kalendáříků, a zřejmě se k ní dostal můj osobní kalendářík s adresou, a tak mě vyzvala k vzájemné výměně, která od roku 1999 trvá dodnes. Nikdy jsme se neviděly, a přesto mezi námi vzniklo krásné přátelství.

Vyměňujeme si nejen kalendáříky, ale i jiné sběratelské věcičky - ozdobné etikety, pohledy, známky....

A opět vznikla tradice dvou balíčků za rok.

A díky tomu, že o mně ví, že ráda tvořím /háčkuji, pletu, drhám.../, tak jejich obsahem je vždy něco na tvoření.

Buďto knížky či sešity se spoustou návodů a předloh, a nebo i příze na tvoření.

Snažím se ji nezůstat nic dlužna a také potěšit, a protože vím, že má ráda chňapky se zvířátky, tak už některé k ní putovaly.

Také tento nákrčník, na který mi též poslala přízi i s návodem.

Tento zajíček je naopak ještě čekající .....

......a stejně tak i letošní vánoční dárek v podobě pleteného polštáře a vyšívaného ubrusu.

Takže o zábavu mám na dlouho postaráno.

Dárečky jsou u mě radost, ale i práce.

Ale krásná a zajímavá práce, kterou dělám s radostí.