Čas kaštanů

Kaštánku, kaštánku,počkej tu na mě,

zvednu tě ze země,
dám do své dlaně.

Pěkně se ohřeješ,

zaleskneš se zakrátko,
ve škole si z tebe udělám zvířátko.

Kdo by neznal kaštan koňský, česky odborně zvaný jírovec maďal. V Čechách kaštan zdomácněl tak, jako se podařilo jen málokteré cizokrajné dřevině. Proč však takové divné jméno jírovec? Protože jeho plody, semena i kůra jsou chuťově velmi hořké a "jarý" znamenalo kdysi "hořký". Odsud už je velmi blízko k dnešnímu českému názvu jírovec. Maďal je z maďarského magyal = durman, který má obdobné bodlinaté plody jako kaštan.

Domovem kaštanů jírovců je Balkán a západní Asie.

Když se pozorněji, zahledíte na jeho listy, tak zjistíte, že připomínají rozevřené lidské ruce a nejčastěji bývají skutečně dlanitě pětičlenné.

Kaštánky vypadají krásně samy o sobě a je jedno,

zda-li je necháte v pichlavém zeleném obalu, nebo je vyloupete.

Jsou krásnou podzimní dekorací.

A musím dodat, že se tvrdí, že mají také magickou moc.

Musí se nasbírat tolik kaštanů, kolik právě máte roků, plus jeden navíc.

Mají se uložit do plátěného pytlíčku a dát si ho pod polštář.

Já už to praktikuji několik roků a spím zcela bez problémů.

Nějaký kaštánek mám i v kapse bundy, a kdykoliv jdu ven, tak se s ním v dlani mazlím.

Dodává mi energii a prý chrání i proti revmatismu, bolestem kloubů a zad.

A což teprve tvoření z kaštanů a vytváření různých figurek. Tam fantazie nemá hranic....