Mám tři vnoučky. Vnučku žádnou. Takže žádné šití šateček, sukýnek, ozdůbek do vlásků, dělání náramků a taštiček.
U nás frčí klacky, kola, míče a pohyb venku za každého počasí. Nejstarší vnuk, to je sportovec tělem i duší, plavec a hokejista, který nemá na nic jiného čas. Prostřední, ten už je trošičku jiného zaměření. I když také sportuje, tak má rád knížky, encykklopedie, je strašně zvídavý, krásně maluje a kreslí a je políbený i hudební múzou. A ten třetí, zatím předškolák, je spojení dvou starších bratrů.
Takže ty dva mladší lanařím na svou stranu, co se týká tvoření. A myslím, že úspěšně. Rádi se mnou pečou a zdobí perníčky a také tvoří z papíru. Při každém příjezdu k nám se už ptají, co budeme vyrábět.
Začali jsme tím nejjednodušším, a to jsou skládačky z papíru. Každý správný kluk přece musí umět složit vlaštovku, koníka, loď, parník, ptáčka či jiné věci z papíru.
Pak nastoupila příze a jiné materiály. Vánoční tvoření a dárek pro maminku.
Poté přáníčka pro maminku.
A nyní se už zaměřujeme na nadcházející Velikonoce.
Já vím, že to není nic světoborného, ale těší mě jejich chuť a snaha do tvoření.
Žádné komentáře:
Okomentovat