"Tak, a je po Vánocích" - To byla obligátní slova mého tatínka při novoročním svátečním obědě naší rodiny. A ještě vždy dodal: "Tolik to stálo úsilí, přemýšlení, starání se, nakupování, vaření a pečení, a tak rychle to uteklo."
Měl pravdu. Čas strávený v kruhu rodiny a s přáteli strašně rychle ubíhá.
Naše letošní Vánoce byly kapánek netradiční, co se týká jídla. Díky manželově pooperační dietě jsme museli vyměnit bramborový salát za bramborovou kaši, smaženého kapra za přírodní filé, na jídelníčku se objevila také bramboračka, dušená mrkev a kuřecí přírodní řízek bez jakéhokoliv ochucení a koření. Cukroví ovšem nesmělo chybět. A tentokrát bylo všechno snězeno, ani nic nemuselo jít do mražáku.
Také jsme se museli vzdát tradičního novoročního výstupu na "Hanácké Mont Blank" neboli Kosíř. Tak snad narok obnovíme naši tradici. Moje večery patřily čertovským pohádkám, které mám ráda a budu se na ně dívat vždy už po několikáté. I na háček došlo. Inspirována Gražou na našem posledním setkání, jsem chtěla vyzkoušet malé botičkové ozdobičky na stromeček a přidala jsem k nim jednoduché stromečky a opět malé svícínky, tentokrát podle jiných předloh. Budou to příležitostné dárečky.
Jeden den zachumelilo, abychom měli alespoň trošičku vánoční atmosféru, ale sníh hned roztál.
A to je náš vánoční stromeček, který je v podkrovní místnosti, kde se topí jen výjimečně, a tak nám dlouho vydrží.
A tak konstatuji i já: " A je po Vánocích"......
Žádné komentáře:
Okomentovat