Dosti často jezdím vláčkem do nedalekého města. Asi uhodnete, že nepůjde o velké nákupy, ale především o návštěvu obchodu s přízemi a potřebami na tvoření. Přicházím na naše malé nádražíčko trochu v předstihu, protože vlaky si někdy jezdí, jak chtějí. Sednu na lavičku a pozoruji chvíli ruch v okolí. Tentokrát byla obsazená.
Ještěže jsem se pořádně podívala. Taková krása.
Kobylka zelená.
Můžu říci, že jsem se i docela lekla. Ale kobylka byla zcela v klidu. Ze svého místa se ani nehnula a s radostí mně pózovala. Byla velká asi deset centimetrů a předníma nožkama dělala zajímavou očistu hlavičky.
Nikdy jsem ji takhle zblízka ještě neviděla. Jenže naše setkání netrvalo dlouho, protože můj vláček už přijížděl.
Do vlaku jsem nastupovala sama a vystupující rychle opouštěli perón. Tak doufám, že jí nikdo nepatřičným způsobem neublížil, a že se s ní opět někdy na nádraží setkám.
Ty jo, twn detail hlavy je super. Já bych se pořádně hlasitě lekla, takže bych pak už neměla co fotit:-))
OdpovědětVymazat