Mám velké zpoždění. Je to ještě z dubnové tvořivé knihovny, která byla zaměřená na drhání. Pro někoho úplná novinka, ale pro mě stará známá. Této činnosti jsem se věnovala skoro před padesáti lety, tak jsem se strašně těšila na toto dopoledne s našimi lektorkami. Kdysi jsem sama začínala jako samouk a strašně mě to bavilo. Tehdy byl problém sehnat ty správné potřebné šňůry, návody na uzly a o to, to bylo větší dobrodružství.
Po prvních pokusech se sisálem jsem se pustila do větších projektů.
Sova nebyla až tak těžká. Ale lákaly mě dlouhé závěsy, kterých jsem pro sebe i pro kamarádky udělala docela hodně.
A také tašky.
Ale dosti vzpomínání. Naše lektorky měly opět vše vzorně připravené. Nákresy, jak dělat plochý uzel a vše ostatní potřebné.
Mohly jsme si také vybrat barvu provázků - bílou nebo modrou. Já jsem sáhla po modré.
A co jsme vlastně tvořily? Jakýsi rámeček na fotku.
Bylo to pro mě krásné vzpomínkové dopoledne.
Žádné komentáře:
Okomentovat