Příroda je opravdu mocná, krásná a kouzelná.
Na jedné straně zápasím s tím, aby mně v kvalitní prokypřené, pohnojené půdě na záhonku vzešly semínka mrkve a lahůdkové cibulky a na druhé straně nacházím kytičky, které si samy vybraly ke svému životu, růstu i kvetení malé místečko, doslova škvíru mezi kostkami dlažby či zídky.
Že pomněnka je velký nezmar - to vím. Mám jich vždycky na jaře plnou zahradu, i když po jejich odkvětu zbytky rostlin vždy pečlivě zlikviduji.
Mezi kostkami dlažby se zalíbilo i jaterníku, což mě docela překvapuje, protože ten jen tak někde neroste.
Další nezmar, a pro mě doslova invazivní rostlinou je modřenec.
Zato divizna, ta nevyroste všude. Z fotky to není moc vidět, ale vybrala si ke svému růstu svislou část zídky
Toto, kdyby viděl můj tatínek, ten by mě hnal, že nechám "vegetit" plevel ve schodech. Vždycky říkal - vždyť to ty schody roztrhá a zničí.
A na závěr ještě jedna bílá podívaná. Copak nám to tu krásně bíle kvete za zahradou???
.jpg)

.jpg)



Tetkapernikarka
OdpovědětVymazatNo přeci medvědí česnek 😊
A kytičky i různé rostliny si umí někdy najít zajímavé místo k životu. Máš z toho hezký příspěvek 😊👍
Přeji hezký večer a i pohodové příští dny 🌞🍀🥰 Alena
To je tedy fakt, že se člověk diví, kde všude dokážou rostliny všude zapustit kořeny :-).
OdpovědětVymazatZrovna včera jsem fotila odkvetlou pampelišku v zámkové dlažbě.
Hezký den!
Hanka