Mám klasickou venkovskou zahradu po manželových rodičích.
Takže, co se kytiček týče, zde najdete narcisky, tulipány, růže, pivoňky, floxy, srdcovky a lilie.
Takové ty obyčejné, osvědčené a známé kytičky.
Občas se snažím tuto moji kytičkovou zahrádku něčím novým osvěžit.
Tím první přírůstkem byl už před několika roky Eremurus.
Tak to je on.
České pojmenování dostal liliochvostec.
Může být v různých barevných variantách.
A to je už můj krasavec.
Jeho stvoly dosahují výšky dvou metrů a pěkně od spodu odkvétají.
Deštivé počasí a mokrá půda mu moc nevyhovuje, proto ten svazovací provázek,
protože vysoké stvoly začal déšť nebezpečně naklánět a ničit jeho krásu.
Na druhou exotickou kytku jsem narazila při prohlídce jednoho zásilkového katalogu květin.
Má krásné jméno - Kleopatřina jehla, neboli Kniphofie.
Je původem z Afriky a v mé zahrádce se jí zatím líbí.
Letos se jí květenství zadařilo.
A třetí mojí raritkou je ismene.
Její cibulky jsem dostala od mojí milé blogové kamarádky.
Má moc krásný a neobyčejně tvarovaný květ.
Tak to bylo do třetice.
A nyní už se těším, až pokvetou žluté kaly.
Kleopatřinu jehlu mně Sára dvakrát vyhrabala. To druhé vyhrabání už rostlinka nerozdýchala. Ismen mám naštěstí v dřevěném škopíku, tak na ten nemůže. Liliochvostce jsou medonosné. Chci si je objednat, ale jen těžko budu hledat místo. Kdybys viděla tu naši džungli jaká je letos u nás na zahradě, nestačila by ses divit. Těmi dešti je všechno tak bujné, že to vypadá že není ani kam šlápnout.Ovšem nejbujnější je plevel.
OdpovědětVymazat