Tentokrát ovšem ne v lavicích, ani u katedry, ale v tělocvičně. Ne, nešlo o žádné cvičení, ale o pravý školní předvánoční jarmark. Tuto akci mně a Maryšce zprostředkovala Jitka.
Velká tělocvična nám všem byla malá, lavice k vystavení prodejních ručně vyrobených věciček byly
i na přilehlých chodbách.
A bylo opravdu na co se dívat a co obdivovat.
Své jedinečné výrobky nabízeli zkušení tvůrci, ale i žáci jednotlivých tříd, paní učitelky a pozvaní hosté.
Hned vedle mě byl stánek s krásně malovanými perníčky. A jako prodejci u něj byli tři kluci, snad osmáci, či deváťáci, s veselou náladou, samý smích a milé vtípky. Na můj dotaz, kdo to pekl a zdobil, k mému neuvěření odpověděli: "No přece my, ještě s jednou spolužačkou." Myslím, že bych se mohla od nich učit.....
Kousek dál byla lavice plná krásných keramických destiček, které vyrobili žáci prvního stupně, a tak moc se líbily, že za malou chvíli byla lavice prázdná. A kdo zaváhal -jako třeba já - už na něho nic nezbylo.
Ze všeho zboží byli asi nejvíce zastoupeni andělíčci, a to ve všech možných variantách a provedeních.
Zaujaly mě také tyto milé figurky, ale bohužel jsem se nezeptala, z čeho jsou vyrobeny.
Ale určitě to budou svíčky.
Já, která drhám a i háčkuji náramky, jsem nemohla vynechat místečko s koženými náramky.
Kdo má rád voňavá mýdla, tak měl také na výběr.
I šité maličkosti a svícínky k Vánocům určitě patří.
No a v jídelně bylo pro všechny - prodávající a i návštěvníky - nachystané malé pohoštění.
Připadala jsem si jako v ráji.
Návštěvníků /i nakupujících/ byli spousty - děti, babičky, maminky....
Zkrátka ta pravá předvánoční adventní nálada.
Každý se zastavil s úsměvem na tváři, obdivoval, prohodil pár slov a třeba si i něco koupil.
Takže velké poděkování organizátorům, a i Jitce, která nám účast na této akci zprostředkovala.
Žádné komentáře:
Okomentovat