Eremurus

Eremurus neboli česky liliochvostec. Tak se jmenuje kytička, jejíchž hlízy jsem si koupila na jarní Flóře.

Moc se mi tato kytička líbí a můžu říci, že s menšími či většími úspěchy se mi daří ji pěstovat.

Občas mně nějaká zahyne, a tak si koupím další.

Název se skládá ze dvou řeckých slov eremos=poušť, protože pochází z okrajů pouští v Asii a oura=chvost, ohon, protože je dlouhý, až 120 cm. U některých druhů až 300 cm.

Jeho květy u nás můžeme spatřit v červnu až v červenci.

Jsou to rostliny vytrvalé s křehkými hlíznatými kořeny zajímavého vzhledu (připomínají mořskou hvězdici).

Existuje v různých barevných variantách.

Sází se počátkem podzimu (nejlépe v září), v období vegetačního klidu hlízky, do jámy hluboké alespoň 50 cm. Na jejím dně by měl být písek (jako drenáž podobně jako při sázení řebčíku), kterým pak posypeme kořeny i seshora. Samotná hlízka tedy bude asi 15 cm pod povrchem. Jámu zasypeme propustnou zeminou. Vyhovuje jim slunečné stanoviště v půdě bohaté na živiny.

Takže já jsem tu svoji koupenou zasázela nyní na jaře, takže uvidíme jestli z ní něco bude.

Nicméně ta z minulých let se snaží a chystá nové květenství.

Květy se rozvíjejí postupně odspodu.

A jsou vždycky navštěvovány krásně se lesknoucím broučkem.

Tak to je moje momentální kytičková radost.