Je všeobecně známo, že pachatelé se často vrací na místo činu.
Já tuto pravdu trošičku poopravím. Sama za sebe.
Často a ráda se vracím na místa, která pro mě něco znamenají, kde jsem prožila něco pěkného, ale třeba i méně pěkného a kam mě vážou vzpomínky.
Možná se budete divit, ale tím prostředím je pro mě škola. Vždyť jsem tam prožila skoro celý svůj dosavadní život.
A proto, když mě vnoučci pozvou na Den otevřených dveří v jejich škole, neváhám ani chviličku a jdu si zavzpomínat.
Je zajímavé se na školu dívat z jiného pohledu, než ji znám já. To znamená ne od katedry, ale sedět v lavicích a dívat se na tabuli. Dnes to není jen černá tabule, jak bývala dříve, ale bílá, na kterou se píše fixkami a zároveň je magnetická, nad ní je displej, na který se promítá to, co se zadá do počítače. Vlevo i vpravo je spousta nástěnek tématicky zaměřených na probírané učivo a i lavice nemusí být uspořádané tradičním způsobem, ale třeba do kruhu.
I školní řád, povinnosti služby a chování žáků navzájem i k učitelům může být vysvětleno zajímavým způsobem.
A což být k sobě zdvořilý a v den narozenin si vždycky navzájem popřát???
Je myšleno také na píli, snahu, aktivitu a chování a to zajímavým způsobem.
Každý žák má svůj metr, kde se mu pomocí jednotlivých centimetrů právě tyto hodnoty a vlastnosti měří.
A když dosáhne maxima, je po zásluze odměněn.
Tato škola není jen o vědomostech.
Je zde pamatováno i na pohybové aktivity dětí. Vždyť je to také škola se zaměřením na výuku plavání.
Během přestávek si děti na chodbách mohou zaskákat panáka, změřit si délku skoku z místa a třeba si zahrát i stolní tenis.
Vědomosti, bez kterých se neobejdete, a které by se vám měly stát automatikou,
na vás vykouknou hned při příchodu do školy - na schodišti.
A že je to škola opravdu úspěšná, o tom svědčí množství pohárů v jedné z pěti vitrin hned u vchodu do školy.
Zkrátka není škola jako škola.
Žádné komentáře:
Okomentovat