Naše koťátka svým vzhledem už žádná koťátka nejsou, ale stále se tak chovají. Skotačí, perou se, dovádějí, honí se a hrají si.
Za dva měsíce už oslaví první narozeniny. I když jsou stále při chuti do života, jednoduché to občas neměla. Všechna tři už poznala pana doktora-veterináře a zažila, co je to měření teploty, píchání injekcí a operování. Nevyhnuly se jim zažívací potíže, výtoky z očí či zranění zadní nožičky. Důležité je ale to, že se stále navzájem respektují a projevují si vzájemné "služby".
Kolik vzájemné něhy, lásky a slasti je v té vzájemné péči.
Že jsou kočky osobnosti a individuality, o tom svědčí i to,
že kdybyste jim nachystali sebelepší postýlku, tak si stejně to "své" místečko k odpočinku vyberou samy.
Když si po výletě neuklidím batoh, tak je za chvíli obsazený.
I na koši se pěkně odpočívá.
Jediný Fousek respektuje přidělené místo na kočičím stojanu.
Tak to jsou naše kočičí radosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat