Máte rádi divadlo? Já ano. Moc. Mám na mysli to klasické, žádnou avantgardní modernu.
Nyní, kdy už nemám hlavu zatíženou žádnými pracovními úkoly, hlášeními, výkazy a zdolávání zadaných termínů, můžu si
mnou vybraná divadelní představení v klidu a v pohodě vychutnat.
Znovu se mi vrací do vzpomínek doba VŠ studia, kdy jsme s kamarádkou místo návštěvy přednášek, navštěvovaly v dopoledních hodinách generálky představení a předpremiéry. Nyní mi dělá, a s velkou chutí, doprovod můj manžel, kterého jsem pro divadlo také získala. Naše návštěvy divadla mají kouzlo i v tom, že jsou doplněna osobními setkáními s jejich představiteli, se kterými nás pojí navázaná přátelství.
Ale stále jsem divadlo viděla jen co by divák, tj. z hlediště. Až minulou sobotu jsem měla to štěstí, že jsem se v rámci akce "Noci divadel" podívala i dále - za oponu.
Tak tento pohled do hlediště byl pro mě doposud cizí.
I když se sem vejdou čtyři stovky diváků, tak z pohledu jeviště se divadlo zdá docela malé.
Zato jeviště bylo pro mě svou rozlohou 12 x12 metrů strašně veliké a to ještě musím připočítat čtyřmetrovou forbínu.
Měli jsme možnost nakouknout i do šaten herců, vlásenkárny, maskérny, do skladiště kulis a rekvizit a korepetice.
A to už je zkušební sál pro orchestr a baletní sál.
A některé kostýmy jsme si mohli doslova i ošahat.
Odhadli byste, kolik stojí výroba jednoho kostýmu pro klasickou operní nebo operetní inscenaci?
Prohlídka divadla byla komentovaná, takže jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o budově divadla, o jeho provozu, počtu zaměstnanců, výrobě kostýmů a rekvizit, o přípravě jednotlivých inscenací a spousty dalších zajímavých věcí.
A nyní jen na závěr - o které divadlo se jedná?
Žádné komentáře:
Okomentovat