středa 3. prosince 2014

Rampouchová krása

Naši zemičku sevřel ledový krunýř.
Nejezdí vlaky, tramvaje, autům to klouže a lidem stejně tak. Stromy se pod tíhou ledu ohýbají, lámou a padají. Zkrátka je to zlé. Ale každá věc má dvě stránky. Tu špatnou, a ta nyní převažuje, ale i tu lepší. Příroda si sice s námi zahrává, ale při tom vytváří jedinečné a lidskou rukou těžko vytvořitelné úkazy.






zábradlí s třásněmi





i lampičky mají své ozdoby









jako v krápníkové jeskyni





krmítko je také ozdobeno





i růže se sklonila do vodorovné polohy pod tíhou ledu




ani schránka nezůstala ušetřena

Žádné komentáře:

Okomentovat

15 let

Patnáct let života.  Je to málo nebo hodně??? A ve vztahu s někým, či s něčím? V manželství by šlo o křišťálovou svatbu. A já nyní toto ...