Naše kočičí rodinka v současnosti čítá " 3 kusy". Lépe řečeno 2 kočičky a jednoho kocourka. Ale byly i doby, kdy jich bylo trojnásobek. A to bylo tehdy, když se nám narodila koťátka. Já, jako městské dítě jsem si vždy přála vidět ten zázrak příchodu na svět a třikrát se mi to podařilo. A byl to nezapomenutelný zážitek, jak to ta příroda vymyslela, aby to zvířátko zvládlo samo, bez pomoci přivádět na svět své potomky, pěkně postupně, jedno koťátko po druhém, zbavit je porodního vaku, pěkně olízat a připravit se na příchod dalšího potomka. A bylo jich i jednou pět.
Naše současné kočky, to už jsou dámy v letech, momentálně pěkně pohodlné a dávající přednost domácímu pohodlí, teplíčku a lenošení, i když jsou to obyčejné venkovské kočky. To kocourek je v nejlepších letech a stále někde běhá, hlídá si rajon a zachraňuje čest naší rodiny. Vždyť si nás také vybral, u nás se nenarodil, ale jako malé zbídačené koťátko, které se neumělo o sebe ani trošku postarat, se jednou objevil s pláčem u našich dveří. A zůstal.
S našimi kočičkami nás pojí spousty veselých zážitků, ale i smutných odchodů. Ale život bez nich si už nedovedeme přestavit.
koťátka s maminkou
najdete nás všechny tři ???
i tak se dá spát a odpočívat
moje nejmilejší místečko
s kamarády, kteří se neperou
vyhřívám se na jarním sluníčku
pozor na mě, mám to tady pod konrolou
všechno vidím a sleduji
jsem kočičí princezna
Žádné komentáře:
Okomentovat