Tento víkend, jako ostatně všechny předcházející, byl ve znamení hlídání vnoučků. Nejsem fandou neustálého sledování TV a vzhledem k neutuchajícímu temperamentu chlapečků ve věku 3 a 5 let, je nutné vždy připravit nějaký program. I když bylo u nás včera mrazivě, ale i slunečno, vyrazili jsme i s dědečkem na výlet do přírody, do lesa. Sice to tam vypadalo ještě poměrně zimně, žádná rašící kytička, jen udusané listí od sněhu. A co mi docela nahánělo hrůzu, byla půda rozrytá divočáky i na kraji lesa a v blízkosti civilizace. V lese bylo posvátné ticho a představa útočícího divočáka nebyla vůbec příjemná.
Naše zastávka v lese patřila bývalé studánce, nyní svedené do rourky, ze které vytéká voda. Je to pramen Bělinky a její studenou vodičku museli samozřejmě kluci ochutnat.
Na cestě domů /autem/ podél říčky Romže jsme na známém nám místě museli nakrmit kačenky, které zde "sídlí" a také se zastavit u splavu a brodu přes říčku. Mě zde zaujaly pozůstatky zimy v podobě krásných krápníků a kluky obrovský traktor s vlečkou, který suveréním způsobem přejížděl rozvodněnou říčku.
A aby toho nebylo málo, tak po návratu domů, si kluci vytáhli ještě svoje malá kola a proháněli se po dvorku. Ale účel a cíl odpoledního venčení byl splněn. Spalo se nám nádherně a měli jsme krásné sny.
Žádné komentáře:
Okomentovat