Víkend byl krásný, slunečný, ale mrazivý. I přesto jsem šla s vnoučky zkontrolovat zahradu po té obrovské sněhové nadílce ze začátku týdne a nepříjemném silném větru, který se u nás proháněl ještě včera. Bohužel odnesl to strom višně, který se rozpůlil. Samozřejmě, že hned posloužil pro klukovské radovánky.
V pátek, v den před příjezdem vnoučků, jsem připravila těsto na perníčky, abychom je mohli v sobotu společně péct. Jsou moc fajn a dají se hned jíst.
Nestačila jsem ani vyvalovat těsto na plát, jak hbité byly jejich ručičky při vykrajování. Samozřejmě, že nejlépe se vykrajuje uprostřed a ne při krajích. Takže jsem válela a válela, nestačila dávat na plech, potírat vodou, vytahovat z trouby, potírat vajíčkem a chystat nové plechy.
A možná jsme to ani vůbec nemuseli péct, protože kluci se strašnou chutí neustále uždibovali kousky těsta a libovali si, jak je dobré.
A o zdobení ani nemluvě. Myslím, že perníčky se zítřejšího dne u nich doma ani nedočkají.
Žádné komentáře:
Okomentovat