Tentokrát pro Tomika, mého nejstaršího pětiletého vnoučka.
Na pletení jsem si vybrala přízi Justýnu, abych byla originální a vytvořila zase něco nového. Tato příze sama vytváří vzor - jakési proužky.
No, to jsem si tedy dala.
Zadní díl se pletl bez problémů, ale u předních dílů a rukávů jsem chtěla dosáhnout toho, aby pruhy byly proti sobě. Takže každý díl jsem musela začít z nového přadena a navíc k tomu plést, párat a zkoušet, až se pruhy sejdou, protože každé přadeno bylo jinak namotané a začínalo jinak. Jedno začínalo světlou přízí a druhé tmavou.
Takže po několikátém zkoušení /párání/ jsem nakonec celkem dosáhla požadovaného efektu.
Svetřík se líbil a teď mě čeká "repete" pro mladšího Tomikova brášku.
"A upleteš i Honzíkovi" ? - zeptala se mě dcera při odevzdání mého dílka.
No samozřejmě, že upletu, teď už vím, jak na to.
Žádné komentáře:
Okomentovat