Stále vzpomínám.
Nejen teď v "dušičkovém" období, ale pořád. Na ty, které jsem měla tak ráda a oni zase měli rádi mě. A udělali by pro mě všechno. Ano, jde o mé rodiče.
Jak jim mohu jejich péči a lásku oplatit ???
Teď už jen tím, aby "místečko", kam chodím uctít jejich památku, bylo co nejpěknější. Bude ho zdobit vlastnoručně vyrobený věneček a kytice z toho, co poskytla zahrádka, kterou tolik milovali.
Žádné komentáře:
Okomentovat