Stále ještě kvetou

Ač je to k nevíře, je to tak. 

Některé kytičky se nechtějí smířit s tím, že jejich čas už skončil a stále mě těší svými květy.

Většinu truhlíků s ještě kvetoucími muškáty jsem už zlikvidovala, ale nedalo mně to, abych si nenechala ještě poslední čtyři, krásně kvetoucí, které mám na oknech na dvorku. Jejich kvetoucí oddenky sahají z parapetu až dolů na zem, na dlažbu.

Stále se také ještě drží nízké žluté afrikány.

 

Co mě ale udivuje jsou různobarevné hledíky, které také stále odolávají chladnému počasí.

Dokonce vykvetl, ovšem ve zmenšené podobě, i tento bílý zvoneček.

Že kvetou petrklíče, tak to mě vůbec nepřekvapuje, protože ty kvetou snad celý rok, bez ohledu na počasí a roční období.

Nyní je období kateřinek. Stále se snaží, i když lístky jim už pomalu žloutnou.

 I ve žluté variantě.

A toto jsou "mini". 

Ty jsem  před třemi či více lety koupila v květináči na hřbitov, poté nechala v tom samém květináči venku na záhonku a každý rok se mně odměňuji krásných květenstvím.

Jinovatka čaruje

 Včerejší a dnešní ráno mě zcela přesvědčilo, že paní Zima se pomalu chce ujmout své vlády. Bylo "bílo" celý den, mlha všude, sychravo a takové počasí, že se nedalo vůbec určit, kolik je vlastně hodin. Jedinou krásu vytvořila namrzající jinovatka.

Den předtím jsem si vůbec nevšimla žádné pavučinky, až dnes, když krásně zbělela.

A pavučinka byla skoro všude.

I na obyčejných schnoucích větvičkách.

Krásně ozdobila i poupátka růžiček.

Škoda, že ještě nestačila vykvést......

Zapomenutý méďa

 Čas od času provětrám krabici se svými výrobky, abych zjistila, co by se dalo nějak a někde uplatnit. A tak se mně dostal do ruky tento malý méďa.

Háčkuji ledacos, ale hračky a postavičky jsem se ještě háčkovat nenaučila. Vadí mně to neustálé sledování návodu, velká soustředěnost, abych neudělala chybu.

Ale před lety mně to nedalo a podle anglického popisu jsem vyzkoušela tohoto méďu. Je to sice prkotina, ale dal mně zabrat. A od té doby jsem už žádnou postavičku neháčkovala - jen snad toho podzimního ježečka.

No, uvidíme, jestli bude jen prvním a také posledním.......

Ledvinka ze čtverečků

 Často jezdím autobusem a vlakem, platím jízdné, přidržuji se madel při jízdě, pokud je vše obsazeno, a proto mám ráda volné ruce. Takže necestuji s kabelkou, ale většinou s baťůžkem a nebo jen tak s malou ledvinkou.

A tak mě oslovily fotečky na pinterestu s háčkovanými ledvinkami, které se nenosí v pase, ale na popruh pěkně vpředu na hrudi. Zvláště se mně zalíbila ta, která byla háčkovaná z barevných čtverečků. A tak jsem se dala už v květnu do práce a háčkovala čtverečky s motivem slunečnice.

Jenže práce na zahradě, horké léto, nějaké cestování zapříčinilo, že uháčkované čtverečky zůstaly bez povšimnutí. Až v září dozrál ten správný čas. Pospojovala jsem je, uháčkovala popruh, koupila látečku na podšívku, zip, karabinky a začala jsem vše kompletovat.

Nejvíce práce jsem měla s podšívkou a jejím všitím. Nezapomněla jsem ani na malou kapsičku na občanku či kartu.

Nakonec se dílko podařilo a jsou nachystané ještě další čtverečky k následné realizace trochu větší kabelky.

Ale nyní volají "Vánoce"!!!!!

Podzimní dekorace

 Za krátký čas pomalu začne zima a já teprve nyní přicházím na blogu s podzimní dekorací, i když už celý říjen zdobí náš stoleček na verandě. Nejde o nic mimořádného, ale v rámci mého rozmanitého tvoření opět o háčkování. Základem jsou háčkované dýněčky,

Vůbec to není nic složitého.

Vlastně nejdříve háčkujete jakoby dečku a potom přidaná oka opět ubíráte.

 Dýněčky jsem uložila do proutěné misky, 

a aby jim nebylo smutno, uháčkovala jsem jim ještě ježečka.

 Nyní zdobí naší malou verandu.

A moje další tvoření už bude určitě zaměřeno na vánoční čas.

Tvořivá knihovna

Že nevíte o co jde? Hned vysvětlím.

To je tzv. výtvarná dílna, kterou organizuje Městská knihovna a je určena především seniorům, tedy přesněji řečeno seniorkám. Koná se jednou měsíčně a za pomoci odborného vedení je možno si zde během krátkého času něco pěkného vyrobit. Pracuje se s různým materiálem, který nám dají knihovnice - lektorky k dispozici, a nebo, který si musíme samy obstarat. Funguje už pěknou řádku let, ale covid její činnost narušil. Strašně ráda jsem se těchto dílniček zúčastňovala, ale po covidu jsem jaksi neměla čas se vrátit. Až nyní.

A co se vyrábělo nyní? Pracovalo se s korálky a lektorky výrobek nazvaly "zvonkohra".

Měly nachystané velké krabice s různými korálky, kovové spojky a i kleštičky nán daly k dispozici.

Jsem ráda, že jsem si opět našla čas a zašla se podívat za "starými" přáteli, kteří vytrvali a v činnosti v Tvořivé knihovně stále pokračují.

13 let.....

 Je to málo nebo moc?  Jak se to vezme? A podle toho, čeho se to týká??? Momentálně se to týká existence mého blogu.

Ano, už třináct let pravidelně či nepravidelně usedám k PC, abych se s vámi podělila s tím, co mě těší, co se děje na naší zahrádce, co nového jsem vytvořila, jaká místa jsem navštívila.......

Magická třináctka. 

Co se týká blogu, tak mně zatím přinesla štěstí. Mnozí, kteří se mnou začínali, tak už to vzdali, ale na druhé straně přišli noví návštěvníci mého blogu, za které jsem moc vděčná.

Moc všem mým blogovým přátelům děkuji za milé a krásné komentáře, zato, že mně jimi dodávají chuť a elán do dalšího mého mini psaní, focení, tvoření a vůbec radosti do života.

Přeji všem krásné dny, dobrou náladu, zajímavé nápady na články a stálý úsměv na tváři!!!